Čím více se po Tobě chce, tím více se HÝČKEJ!

Fyzickou stránku nelze oddělit od psychické, jsou propojené a vzájemně se ovlivňují. Proto když se v hlavě necítíme úplně dobře, většinou se to odrazí také v těle a naopak. Proto se starejme o své duševní zdraví stejně (ne-li víc), jako o to fyzické 🙋‍♀️.

Od malička se věnuji pohybu (můj příběh si přečtete tady) a od svých patnáctin jsem začala vést skupinové lekce. Postupně jsem si lekcí přidávala a dopracovala jsem se až k individuálnímu vedení. 

Jako mladší jedinec si myslíte, že jste nesmrtelní, a proto si toho na sebe berete hodně, protože to „lehce“ zvládáte. Nicméně tělo si to pamatuje a s dospíváním už to tak lehce nejde. 

Čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jak MOC je potřeba pečovat o sebe, abych mohla rozdávat dál svou energii kolem sebe. Když já sama nebudu zazdrojovaná, nebudu moct předávat svou energii ostatním a vést své lekce v takové kvalitě, jakou chci.

A to nemluvím pouze o profesích, kde se pracuje s lidmi/dětmi. Je důležité o sebe pečovat neustále, ať řídíte nějaký podnik, vedete lekce či terapie s lidmi nebo jste maminkou s dětmi. Čím více cítíte, že je toho na Vás moc a okolí po Vás vyžaduje stále víc, tím více byste se měli HÝČKAT!

Teď nemluvím o nějakém wellness víkendu, kdy si sami odjedete a úplně vypnete. Což je samozřejmě velmi příjemná představa, nicméně ne vždy u všech lze provést, poněvadž se můžete nacházet v životní fázi, kdy jsou na Vás „závislí“ ostatní jedinci a toho času prostě tolik není. 

Za mě je velmi důležité UVĚDOMIT SI, kdy toho děláme hodně pro ostatní a tělo nám dává signály: „hej, zastav, dej si čas pro sebe! „ A pokud tyto signály budeme dlouhodobě ignorovat, může to vyústit v řadu dalších neduhů:

A je to způsobené tím, že sebe dáváme na druhou nebo až poslední kolej. Což není dobře ! V tomhle musíme být trochu sobečtí a dávat se na první místo, poněvadž když MY SAMI nebudeme mít energii a chuť do života, jak pak můžeme pomáhat ostatním? 

Bod číslo jedna bych nazvala UVĚDOMĚNÍM, kdy sebe potřebuji dát na PRVNÍ místo a postarat se o to, abych byl/a zazdrojován/a. 

Dalším bodem je VNÍMAT své tělo a jeho potřeby, kdy nám říká, ať zpomalíme nebo si řekneme o pomoc. Především my ženy máme tendenci dělat vše samy a několik věcí naráz, ale NENÍ TO POTŘEBA.

Dovolme si naslouchat svému tělu a žít cyklicky, kdy se v průběhu měsíce měníme a pokaždé máme jinou tvůrčí energii a potřeby. O ženské cykličnosti bych se chtěla rozepsat určitě někdy v budoucnu, poněvadž mi to přijde tak moc důležité a často opomíjené! Dejte mi ženy (ale i muži, pokud vás toto téma zajímá) vědět, jestli by vás tohle téma zajímalo 🌸.

Třetím bodem je UDĚLAT SI ČAS/CHVILKU JEN PRO SEBE a dělat to, co vám dělá dobře a doplní vás! Nemusíte nutně vyhledávat a využívat služby, které k relaxaci duše a těla pomohou (masáže, kosmetika, terapie …) ale vzít to podle sebe. Už jen samotná procházka v klidu, v přírodě, udělá kouzlo pro naše psychické i fyzické zdraví 👣 A pokud tomu přeje počasí, zkuste využít metodu „Grounding“ neboli uzemnění, kdy vyzujete boty a procházíte se bosky. Pomáhá to uzemnit myšlenky a emoce 🧘‍♀️ Více o Groundingu a o vlivu nohy na celé tělo najdete v mém online programu: Zdravá noha pro funkční tělo, kde je spoustu praktických tipů, jak s nohou pracovat v náš prospěch 👣

Je toho opravdu spoustu a je pouze na nás, co si vybereme a jaká činnost nás baví a dokáže nám doplnit vybitou energii. Mně velmi pomáhá rozhýbat tělo v rámci mobility. A pokud nevíš, jak se rozhýbat, připravila jsem si pro Tebe vedenou videolekci zdarma :).

Často si člověk pod pojmem MEDITACE vybaví, jak jogíni sedí v lotusu, mají zavřené oči a jsou maximálně ponoření do sebe. Ale meditovat můžete i na procházce, při uklízení, při pohybu, kreslení, vaření, při čemkoliv, co vás baví a naplňuje a vy to děláte se záměrem, že je to čas pro sebe a cítíte, že to dělat chcete. Zároveň necháte myšlenky jen tak plynout a jste jen v tom daném okamžiku. TADY a TEĎ.

Tyhle chvilky jsou velmi vzácné, poněvadž v dnešním uspěchaném světě se častokrát nezastavíme a přemýšlíme buď v minulosti, co se stalo nebo především v budoucnosti, co se stane. Ale to kouzlo uvolnění a naplnění přichází především v PŘÍTOMNOSTI, kdy si vychutnáte danou chvíli a nic neřešíte.

O podzimním zpomalení a vánočním (ne)shonu jsem napsala článek. Můžete si ho přečíst tady 🙂.

V tom je velmi mocná příroda a stačí se tam jen vydat a pozorovat okolí. Využít všechny smysly, ne jenom zrak, ale i sluch, čich, hmat. Jak se větrem chvějí listy, jak to v lese voní borovicemi, jakou strukturu má daný strom. Zkoušeli jste ho třeba někdy jen obejmout? Jedná se o prvek lesní terapie, která je velmi využívaná v Japonsku. U nás to může být pro někoho veliká ezoterika, ale přitom „jen“ využíváte klid a sílu přírody.

Příroda prostě ví a dokáže nás dostat do stavu uvolnění a takového flow. Cítíte, že Vám chybí inspirace? Běžte do přírody a ona zase přijde :).

Máte své oblíbené „doplňovací“ techniky ? Co využíváte, když máte chvíli času pro sebe? 

Podělte se o to semnou 🙂 

Tento článek bych zakončila větou z úvodu: „Čím více se cítíš zatíženě, tím více se HÝČKEJ! „ aneb spousta věcí se nemusí udělat ten daný den ! 

S láskou k pohybu

D.